„Jak toužím po tom, aby byly nadcházející roky proniknuté milosrdenstvím, aby se vyšlo vstříc každému člověku a přinesla se ke každému Boží dobrota a něha!“ Tato slova píše papež František v bule, jíž vyhlásil mimořádný Svatý rok milosrdenství, jehož mottem se stala slova evangelia: „Milosrdní jako Otec“.
Rok milosrdenství začíná o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince 2015, kdy Svatý otec otevře Svatou bránu (v den padesátého výročí zakončení Druhého vatikánského koncilu) a ukončen bude na slavnost Krista Krále 20. listopadu 2016. V katedrále v Hradci Králové bude Brána milosrdenství slavnostně otevřena při mši svaté na 3. neděli adventní 13. prosince v 15.00 hod. Brána milosrdenství bude v naší diecézi ještě v opatském kostele v Želivě a v poutním kostele v Luži. Pro postní dobu se v naší diecézi také připravuje postní brožurka, která bude odpovídat Svatému roku milosrdenství. Bude obsahovat témata týkající se svátosti smíření, desatera, hříchu, ctností.
Chceme se snažit o obnovu svátosti smíření. Přáním papeže Františka spojeným s Mimořádným jubileem milosrdenství je zvláště posílení víry každého věřícího tím, že zakusí blízkost Boha Otce a prožije okamžik pravého setkání s jeho milosrdenstvím. K tomu se Svatý otec rozhodl nabídnout a upřesnit několik možností pro Rok milosrdenství. První upozornění Františka poukazuje na možnost získat v Roce milosrdenství tzv. jubilejní odpustky. Pro jejich získání je nutné vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně – umístěné buďto v jedné ze čtyř papežských bazilik v Římě nebo v každé katedrále či kostele, jež budou pro tuto příležitost určeny biskupy jednotlivých diecézí. Projití touto bránou má symbolizovat „hlubokou touhu po obrácení“, jak papež popisuje záměr celého roku.
Odpustky lze také získat ve svatyních, ve kterých jsou otevřeny Brány milosrdenství, a v kostelích, které jsou přímo označeny jako Jubilejní kostely. Tento moment má být spojen v první řadě se svátostí smíření, slavením eucharistie, vyznáním víry a modlitbou za Svatého otce. Lidé, kterým není ze zdravotních důvodů dovoleno vykonat pouť ke Svaté bráně, budou moci získat odpustky i prostřednictvím různých komunikačních prostředků. František neopomenul ani vězně, kteří potřebují Otcovu blízkost a jeho odpouštění snad nejvíce. I oni budou moci získat jubilejní odpustek ve vězeňských kaplích. Odpustky lze také získat pro naše zemřelé.
Další akcí bude rozeslání misionářů milosrdenství, jimž dá Svatý otec mandát při slavení Popeleční středy na Svatopetrském náměstí. Misionáři musí být trpěliví kněží, kteří dokážou chápat lidská omezení a ve svém kázání i při zpovídání jsou připraveni vyjadřovat hlas Dobrého pastýře. 11 Během roku se budou konat různé akce zaměřené vždy na určitou skupinu lidí – například jubileum jáhnů, kněží, jubileum zasvěceného života, jubileum chlapců a děvčat, diecézní den mladých, jubileum nemocných, jubileum dobrovolných pracovníků v oblasti milosrdenství, jubileum katechetů, mariánské jubileum, jubileum vězňů. Součástí budou také Světové dny mládeže se Svatým otcem, které se konají v červenci 2016 v Krakově v Polsku.
Rok milosrdenství má své logo i motto, které jej doprovází. Motto, jež je převzato z Lukášova evangelia (Lk 6,36) Buďte milosrdní jako Otec, navrhuje prožívat milosrdenství podle příkladu Otce, jenž vyžaduje, abychom neposuzovali a neodsuzovali, ale abychom odpouštěli a lásku i odpuštění darovali bezmezně. Logo je dílem otce M. I. Rupnika. Je to obraz, který je velmi drahý starověké církvi, neboť znázorňuje Kristovu lásku završující tajemství jeho spásonosného vtělení. Představuje Syna Božího, jenž bere na své plece zbloudilého člověka. Vyobrazení je provedeno tak, že nechává vystoupit Dobrého pastýře, jak se hluboce dotýká člověka v jeho těle, a činí tak s láskou, která člověku mění život. Nemůže uniknout jeden detail: Dobrý pastýř s maximálním milosrdenstvím na sebe bere lidství a jeho oči se prolínají s očima člověka. Kristus hledí očima Adama a Adam očima Krista. Každý člověk tak v Kristu odkrývá své lidství a budoucnost, jež ho očekává. Scéna je situována uvnitř mandle, což je rovněž obraz drahý starověké i středověké ikonografii; připomíná dvě přirozenosti, božskou i lidskou, jež jsou v Kristu zároveň přítomny. Tři soustředné ovály v postupně se rozjasňujících barvách směrem k vnějšku připomínají hnutí, jímž Kristus vyvádí člověka z noci hříchu a smrti. Hloubka barvy s temnějším odstínem zase navozuje tajemnost Otcovy lásky, která odpouští všechno.
Převzato z 42. čísla farního časopisu Agapé
