V červenci vyrazila z havlíčkobrodské farnosti skupina poutníků na Světové dny mládeže do Krakova. V článku najdete postřehy i fotografie z předprogramu, který proběhl ve Świdnické diecézi.

Středa – Je středa 20. července 5.45 hodin ráno. Na Brodském nádraží se schází první část naší výpravy ve složení Richard Fürst, Eliška Krýsová a Jiří Kletečka. Druhá polovina, tedy Anežka Zavadilová, Pavel Blažek a Eliška Blažková vyrazila z Brodu o hodinu později. V Hradci se potkáváme a další cestu plánujeme společně. Po mši svaté, kterou celebroval královéhradecký biskup mons. Jan Vokál, jsme své krosny naskládali do zlatého autobusu a ujížděli směr Polsko. Účastníci z královehradecké diecéze mířili do Świdnické diecéze, kde měli být ubytováni v různých městech. My asi po dvou hodinách dorazili do Ząbkowic Ślaskiech. Poté, co jsme se ubytovali v ubytovně, jsme se přesunuli do centra města vzdáleného asi dva kilometry. Zde nás uvítal Świdnický biskup Adam Bałabuch a poté jsme si vyslechli kytarový koncert žáků uměleckých škol, polské duchovní písně a také jsme se nechali strhnout do víru polských tanců a ukazovaček.

Čtvrtek – Po snídani v osm hodin nás autobus dopravil do Ząbkowic Ślaskich, kde jsme den zahájili mší sv. v krásném kostele klarisek. Náš zájem se pak soustředil na radnici, kostely, křivou věž a další atrakce města. Odpoledne jsme strávili ve vzdáleném Dolu w Złotym Stoku, kde se v minulosti těžilo zlato i jedovatý arsen, přičemž z hlubokého a chladného dolu nás na denní světlo vyvezl důlní vlak. Další cesta vedla k zámku v Kamieńcu Ząbkowickim, který díky svému líbeznému zevnějšku jakoby vypadl z disneyovských pohádek. Uvnitř jsme však spatřili důsledky dávného požáru a dozvěděli se, že ještě mnoho desítek let bude tento zámek polorozbořený, s holými stěnami a odkrytými podlahami, než se seženou peníze na opravdu interiéru. Večer jsme se opět shromáždili na náměstí v Ząbkowicich a zopakovali si polské písně i tance. Také jsme přivítali poutníky z Brazílie, kteří nám předvedli, jak hlasitě a vytrvale umí zpívat.

Pátek – Po snídani již v sedm hodin jsme vyrazili do města Bardó, kde jsme jako šestičlenné  skupinky naskákali do raftů a vypluli na řeku. Cesta raftem nám trvala přes dvě hodiny a jelikož jsme pádlovali pod vedením raftového mistra Richarda, získali jsme nad ostatními půlhodinový náskok a vyhnuli se tak vodním bitkám a převracení raftů. Jako odměnu za zdolaný úsek řeky jsme každý dostal grilovanou klobásu a večer v Ząbkowicich jsme si nedodržení pátečního postu od masa kompenzovali účastí na hrané křížové cestě. Program pokračoval v kostele klarisek večerem chval za doprovodu polské scholy. Někteří po celodenním programu klimbali, všichni jsme se ale rychle probrali po sdělení, že na ubytovnu se musíme dostat pěšky, nikoli autobusem, jak bylo původně v plánu. Vyrazili jsme tedy po svých za doprovodu policejní eskorty.

Sobota – Čas vstávání se neustále posouval směrem k šesté hodině ranní. Snídalo se ještě před sedmou (jako obvykle byl koláček, houska a salám), protože jsme ráno měli naplánovanou mši a potřebovali jsme se včas dostavit na prohlídku pevnosti v Srebrnej Górze. Připojili se k nám i dva kněží z Ugandy. Odpoledne jsme nestrávili v Ząbkowicích, ale kulturní program probíhal v dzierzoniowskem regionu a byl naplněn lidovými tanci a písněmi gospelové skupiny, která nám předvedla, že i při krásném zpěvu se dá skákat a divoce tančit na podiu. Program ukončilo zpívání hymny SDM v angličtině, němčině, španělštině, češtině a dalších.

Neděle – Brzy ráno jsme si obuli kvalitní boty a vypravili se na patnáctikilometrovou pouť ze Ząbkowic do Bardó, kde se slavil svátek Panny Marie Bardské. Kolem jedné hodiny jsme dorazili na místo a před třetí se od řeky za zvuků hudby vydali alegorické postavy a my za nimi až do kostela, kde jsme včetně místních slavili mši svatou. V pěti jazycích jsme vyslechli jak evangelium, tak i kázání. Po mši jsme se přesunuli na rynek, kde jsme hlad ukojili u stánků s gulášem a s bezednými bednami buchet a přitom nás obveselovali účinkující na pódiu. Vystoupila zde hradecká skupina Veka, kterou vystřídal profesionální kytarista a všechny ohromil svými písněmi v latinsko-americkém stylu. Po setmění jsme šli v průvodu městem za alegorickými postavami a přitom sledovali výjevy bíle oděných soch. Celá slavnost byla završena dramatickým vystoupením těchto živých soch, které znázorňovaly důležité momenty z Bible, a také poděkováním všem polským dobrovolníkům, kteří se o nás během předprogramu starali.

Další pokračování o tom, jak bylo přímo v Krakově, najdete zde, kompletní fotogalerii pak na této adrese.

Eliška Blažková a kolektiv autorů 🙂