Krásný byl výlet pro členy kapely Výbuch a jejich rodiny. Kapelník nám tentokrát vykouzlil zdánlivě nemožné. Část kapely chtěla sjíždět vodu a část chtěla výšlapy v Krkonoších a spaní v postelích a ne ve stanu. Podařilo se vyjít vyříct všem. První den jsme sjížděli Jizeru na raftech. Někteří z nás vodu nikdy nesjížděli a tak to byl skvělý zážitek nejen pro děti. Závodit na raftech v mělké vodě, kde se musíte vyhýbat kamenům – super. Občas někdo vypadl z lodi nebo nás přepadla posádka jiného raftu a protože bylo krásné počasí, nevadilo nám, že se koupeme, cákáme a nakonec nás pokropila i sprška z nebe. Než jsme snědli polívku, už bylo zase krásně. Vodu jsme si všichni opravdu užili.
Když jsme dorazili na místo ubytování, nevěřili jsme vlastním očím. Nádherné ubytování, skvěle vybavená kuchyně a domácí fotbálek. Turnaj vyhrál samozřejmě Martin s Kiki, ale dýchali jsme jim s Honzíkem na záda. Když už jsme byli v Krkonoších, tak se záměrem vystoupat na tu naši nejvyšší horu, která z dob mých školních let o metr povyrostla. Posilněni Trautrberkem (místní pivo) jsme vyrazili vzhůru. Byl to náročný, ale radostný výšlap. Tři účastnice Ráďa, Anička a Anička závěrečný kus cesty na Sněžku vyběhly. Překvapili nás velké davy lidí a tak jsme se zdrželi jen krátce a užívali cesty dolů s obědovou přestávkou s vynikající sekanou a bůčkem z vlastních zásob. Poslední den byl výšlap spíše vycházka, jen aby nám neztuhly nohy a mohli jsme si povídat, těšit se z krás přírody a svést se na bobové dráze – hlavně děti, ale nejen oni. Prý je to moc hezký zážitek, zkuste to. Domů se nám vůbec nechtělo. Dny a večery strávené společnými zážitky, vařením, hrou i povídáním jsou nenahraditelné a spojují nás víc než každotýdenní zkoušky. Chcete- li s námi prožívat totéž, přijďte mezi nás?
Anna Blažková
