Malé zamyšlení Mons. Petra Piťhy

Přestali jsme si vážit zdraví, a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, že na tom nejvíc záleží…

Přestali jsme si vážit přírody, a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl tak vzácný…

Přestali jsme být schopni pracovat v rodinách, a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit fungovat jako rodina…

Přestali jsme si vážit starých a nemocných, a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní…

Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní…
Přestali jsme mít respekt k učitelům, a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si ji rodiče mohli vyzkoušet sami…

Mysleli jsme si, že si můžeme všechno koupit, být kdekoliv a s kým jsme chtěli, a proto jsme dostali tento druh nemoci, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost…

Volný čas jsme trávili v nákupních centrech, a proto nám je tato nemoc zavřela, abychom pochopili, že si štěstí koupit nemůžeme…

Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled a porovnávání sebe, a proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása netkví…

Mysleli jsme si, že jsme gentlemani na této zemi, a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás něco miniaturního, co ani nevidí, mohlo zkrotit, dát nám příručku a trochu pokory…

Tato nemoc nám bere hodně, ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější.