V sobotu 16. října pan děkan Oldřich Kučera požehnal nový kříž. Díky Bohu a díky všem, kdo za ním stojí. Kéž Pán žehná všem, kdo u něho budou hledat Boží pomoc.
Poselství člověka, který za tím vším v pozadí stojí nejvíce si můžete přečíst v těchto řádcích:
Začalo to minulý rok a paradoxně vlivem nouzového stavu kvůli kovidu. V mnoha zařízeních se uzavíral provoz a i v mé práci se na dobu „neurčitou“ zavřelo.
Tak jsem měla příležitost strávit delší čas v Havlíčkově Brodě u rodičů. Byla jsem za to ráda pro své osobní starosti a nejasnosti.
Při procházce Vlkovskem, mým oblíbeným místem, mě napadlo, že mi zde chybí místo „spočinutí“, místo pro všechny, takový „tichý přístav“. Viděla jsem ve své představě obrys nějaké kapličky. Tato představa ale nebyla takového typu: „je to hezký sen“, ale spíše představa- „jdi do toho“. Racionálně blbost.
Jelikož se snažím věci nechávat na Bohu, tak jsem Mu říkala, že to nejde, že nevím, jak se staví kaple a kde začít. Nakonec jsem si řekla pro klid svého svědomí, že se svěřím biřmovacímu kmotrovi. Překvapivě se tomu nevysmál, šel se se mnou podívat do Vlkovska, poradil a zařídil kontakt na další důležité osoby.
Po dohodě s otcem Kučerou jsme se rozhodli, že se nepostaví kaple, že je vhodnější KŘÍŽ (z hlediska údržby).
Jeden obětavý farník se zapojil do plánování místa s velkým nasazením především po technické stránce a také jednáním s městem Havlíčkův Brod (kříž stojí na jejich pozemku).
Vyhotovení kříže se ujal brodský výtvarník a sochař Radomír Dvořák, výroby zábradlí kovář Jan Schwarz, také se místo obzvláštnilo výsadbou nových rostlin.
Vybudování kříže a celého místa vnímám jako ZAČÁTEK. Kladu si otázky, jak budou reagovat lidé, kteří půjdou okolo, zda si s chutí sednou ke kříži na lavičku. Jestli jim připomene, že je nad námi někdo, kdo nás přesahuje a že není nikdy nic ztraceno. K tomu jim můžou pomoci i slova vyrytá na okraji laviček: „Pro ty, kdo se ztratili, ať tě Bože naleznou.„
Na závěr mi přijde užitečné zdůraznit, že někdy se od nás čeká tak málo – být perem v rukou Božích (výrok Matky Terezy). Představa tohoto tichého místa přilákala „sama od sebe“ spolupracovníky. Děkuji jim.
Vás všechny zvu do Vlkovska, aby jste sami mohli objevit jeho půvab a co vám říká.