Vyhlídková věž je přístupná v letních měsících (červenec a srpen), každý den ve  14:30 hod. Prohlídka v jiném termínu je možná po předchozí domluvě na telefonním čísle 569 497 353, 569 497 357, nebo e-mailu icentrum@muhb.cz.

Krátce z historie

Do roku 1422 patřil kostel Nanebevzetí Panny Marie řádu Německých rytířů. Tohoto roku bylo město husitským vojskem Žižkovým dobyto, obyvatelé povražděni, domy vypleněny a kostel i s věží zbořen. Ze stavby se zachovala pouze čtvercová předsíň na severní straně a dolní část věže s mohutným sedlovým portálem v severní stěně lodi. Ve věži se dochovala štíhlá gotická okna ze 13. století v prvních dvou patrech a slepá gotická okna ze 14. století ve třetím patře. Vše ostatní je z dob pozdějších. V roce 1613 byla věž nově zastřešena a při další úpravě roku 1712 byla na jehlancové střeše vztyčena lucerna s cibulovitou vížkou s orlem na vrcholu.

Vilém

Chloubou věže i celého chrámu jsou zvony. Nejcennější Vilém, jeden z nejstarších zvonů v Čechách, je zavěšen uprostřed. Společnost mu dělají Václav a Barbora. Jestliže je správně přečten a přeložen latinský nápis na zvonu:

Věhlasný když patnáctý

žil opat Petr

A rok Páně třináctistý

kvapem spěl,

tehdy prvně hlas můj

krajem se rozlétl,

aby každý úderem mým

vzbuzen byl.

– potom by platilo, že se Vilém poprvé rozezněl roku 1300. Jeho původ je dosud zahalen tajemstvím. Podle brodského historika P. Václava Fidlera a jeho pojednání o děkanském chrámu zvon koupili brodští roku 1453 od Mikuláše Trčky z Lipé a pochází prý z některého husity zničeného kláštera, nejspíše z Vilémova. To by vysvětlovalo i jeho jméno.

Jiné vysvětlení najdeme u ledečského dr. E. Doubka v jeho článku Zvony mého kraje (Naše rodina č. 44/1979). Podle něj byla jeho původním domovem bazilika v Třebíči, a když se později bouraly hradby a věže, daroval jej Vilém z Pernštejna Německému Brodu.

Zvon je vysoký 125 cm, při spodním věnci má průměr 148 cm, váží přibližně 1900 kg a je laděn do tónu D.

Barbora

O 100 let mladší než Vilém je zvon Barbora. Gotický nápis zní:

Evangelisté Matouš + Marek + Lukáš + Jan léta Páně MCCCC.

Ulit a zavěšen byl krátce před husitskými válkami, pamatuje tedy zkázu města v lednu 1422, když Žižka nechal město vypálit a obyvatele do jednoho povraždit. Při požáru kostela se zvony zřítily, Barbora však zůstala nepoškozena. Zvon je nejmenší z trojice, je vysoký 75 cm a váží 280 kg. Laděn je do tónu C.

Václav

Nejmladší je zvon Václav. Na něm už je český nápis:

Léta Páně 1542 toto dílo děláno ke cti a k chvále Pánu Bohu všemohoucímu skrze opatrné mistry Matěje a Martina a Adama Konwáře z Meziříčí

Bartoš Krása

Zvon je kromě nápisu zdoben ještě křížem s ukřižovaným Kristem a na protější straně erbem pánů z Lichtenburka. Vysoký je 115 cm, váží 1600 kg a laděn je do tónu E.

Původně měla zvonice ještě čtvrtý zvon s latinským nápisem: Ke cti Jana Nepomuckého…, říkalo se mu proto Jeníček. 29. září 1916 byl odvezen a roztaven pro válečné účely. Spolu s ním byl odvezen a roztaven i menší zvon Maria z roku 1666, který byl umístěn na sanktusové vížce. Druhý zvonek na této věžičce zůstal, avšak v červenci 1917 spadl, rozbil se a jeho zvonovina byla zabavena. Z menších zvonů zbyl tady jedině umíráček z roku 1700 s nápisem IHS Maria Josef.

Druhá světová válka také málem připravila Brod o jeden ze zvonů. Ten se dokonce při snímání utrhl a po jeho pádu zbyla na věži jizva, která byla v roce 1981 při omítání kostela opravena. Zvon naštěstí roztaven nebyl a po válce se vrátil na původní místo.