Matka Boží se v roce 1214 zjevila sv. Dominikovi a řekla mu: Šiř můj žaltář, jestliže chceš obrátit zatvrzelé duše. Mnich a teolog Dominik z Prus v 15.stol. mariánský žaltář, častěji už nazývaný růžencem, prohloubil tak, že stanovil podle evangelií témata k rozjímání. Neměl ještě dnešní podobu, ale vznikl radostný, bolestný a slavný růženec.

Roku 1460 se Panna Maria zjevila bl. Alanovi de la Roche a řekla, že růženec je nejúčinnější zbraň k záchraně lidstva před nepřáteli křesťanů, což se tenkrát týkalo tureckého nebezpečí.

Sv. Pius V. a současná podoba růžence.

Sv. Pius V. vsadil všechno na růženec a r. 1569 zavedl tuto modlitbu v celé církvi. Ustanovil za závazná a nám dodnes známá tajemství v počtu 15, 5 radostných, 5 bolestných a 5 slavných. Panna Maria dala ve svých zjeveních jednoznačně najevo, že mezi všemi modlitbami upřednostňuje právě sv. růženec. V Lurdech se sv. Bernardetě zjevila s růžencem v ruce, ve Fatimě vyzvala k jeho časté modlitbě a vyslovila přání, aby se „fatimská vložka” stala nedílnou součástí modlitby růžence.

V období II. světové války a po ní se staly pověstnými tzv. růžencové křížové výpravy – kruciáty- kdy se katolíci masivně zapojovali do modliteb růžence na určitý úmysl. Tato myšlenka inspirovala rakouského františkána P. Petra Pawliczka k vyhlášení kruciáty za odchod sovětských okupačních vojsk z rakouského území. Zapojilo se přes 7000 lidí. Sovětská vojska roku 1955 opustila zemi.

Sv. Jan Pavel II. známý svým hlubokým vztahem k této modlitbě navázal na odkaz Dominika z Prus a ke třem typům růžence připojil ještě růženec světla, který rozjímá nad veřejnou činností Spasitele. Dějiny církve mohou vydat mnoho svědectví o tom, čeho všeho bylo díky této modlitbě dosaženo. Modlitba sv. růžence zasluhuje nejen úctu, ale též „aktivní používání”. Sjednocení mnoha duší ve společné modlitbě dává velkou sílu a naklání k nám Boží dobrotivost.

ŽIVÝ RŮŽENEC ZA NAŠI FARNOST:

Živý růženec je zvláštní způsob modlitby růžence. 20 desátků je rozděleno mezi 20 lidí. Každý člen zastupuje duchovně jedno tajemství, modlí se denně svůj desátek a tím je uskutečněna modlitba celého růžence. V naší farnosti jsme se začali takto modlit růženec za naši farnost v listopadu, roku 2002. V současné době se Živý růženec modlí 20 lidí.

Úmysly společné modlitby jsou tyto:

• Za duchovní obnovu rodin naší farnosti.
• Za jednotu ve farnosti.
• Za naše kněze a jáhny.

Jednota úmyslu je Bohu milá a má moc obdržet od Pána velké milosti. Zapojit se může každý, děti i dospělí, věk nerozhoduje. Je snadné, pomodlit se jeden desátek denně! Desátek je možné se pomodlit kdykoli během dne, cestou do práce, nebo na kolenou v tichosti soukromí. Není hřích, když se modlitba vynechá, ale je to škoda, protože pak zůstane vaše místo v růženci prázdné.
Důležité je také rozjímat nad tajemstvím, které se modlím. Dobrá metoda pro rozjímání je, představit si, že jsme tajemství skutečně přítomni a podržíme toto tajemství v srdci během modlitby desátku.

Způsoby předání

Je několik způsobů modlitby Živého růžence. U nás používáme nejživější formu, kdy si předáváme kartičky s desátkem a rozjímáním mezi členy Živého růžence v pravidelném měsíčním cyklu. Pokud se farníci mezi sebou z různých důvodů nepotkají, mohou využít na předání kartičky košíček, který je umístěný na stoku u postranního vchodu do kostela.
Nad stolkem je nástěnka se jmenným seznamem členů Živého růžence, abychom věděli pořadí desátků a s kým se modlíme.

Rádi bychom modlitbu Živého růžence za farnost zachovali, a tak pokud už se někdo ze starších členů modlit nemůže, hledáme náhradníka. Je milé, když modlitbu růžence převezme po zemřelém někdo z jeho rodiny, protože všichni jsme navzájem spojeni a pouto modlitby trvá.
Pokud se tak nestane, jsme opravdu vděční, máme-li náhradníka „v zásobě”.

Podrobnější informace o modlitbě Živého růžence podá a náhradníka si ráda zapíše Marie Topolovská +420 721 023 769